Pojem konzervace je obvykle spojován s jídlem, což je pochopitelné. Běžný spotřebitel se s touto formou zachování původních vlastností setkává mnohem častěji. V jiných oblastech lze takový přístup k údržbě objektů považovat za jeden z nástrojů inventarizace. Tak je charakterizována konzervace zařízení v podnicích, která zajišťuje nejen realizaci technické stránky věci, ale i soulad s příslušnými právními normami.
Jaké je uchování výrobního zařízení?
Je zcela běžné, že výrobní zařízení zůstanou nějakou dobu nečinná. Může se jednat o část technického vybavení v podniku nebo o celou infrastrukturu s vybavením. V každém případě ponechání zařízení na dlouhou dobu je možné pouze s odpovídající přípravou, kterou je konzervace. Jedná se o soubor opatření zaměřených na zajištění bezpečnosti vlastností zařízení po určité období. To znamená, že se předpokládá, že například stroje a jednotky v tuto chvíli nebudou provozovány a budou předmětem oprav a údržby.
Je důležité vzít v úvahu, že konzervace zařízení není prostředkem pasivní ochrany před vnějšími vlivy. V závislosti na podmínkách skladování může být vyžadována speciální úprava kovových povrchů, pryžových prvků a dalších částí zařízení. Z tohoto pohledu je konzervace také preventivním prostředkem k udržení dobrého stavu objektu.
Právní registrace postupu
Příprava na proces konzervace začíná formálními postupy. Nutná je zejména příprava dokumentace, aby i v budoucnu bylo možné uznat veškeré náklady na činnost. Iniciátorem konzervace může být zástupce obslužného personálu, který podá příslušnou žádost adresovanou přednostovi. Dále je vypracován příkaz k přidělení finančních prostředků na postup a je dán pokyn k vypracování projektu, který bude uvádět požadavky na ochranu ze strany technických služeb. Pokud jde o zákonné požadavky, zástupci administrativy, vedení oddělení odpovědného za zařízení, ekonomické služby atd. by měli kontrolovat proces převodu zařízení do stavu skladování proveditelnost projektu a provést odhad údržby objekty.
Technické provedení konzervace
Celý postup se skládá ztři etapy. V první fázi jsou z povrchů zařízení odstraněny všechny druhy kontaminantů a také stopy koroze. Je-li to nutné a technicky proveditelné, lze provést i opravy. Tuto fázi završují opatření pro odmaštění povrchů, pasivaci a vysušení. Další etapou je zpracování ochrannými prostředky, které jsou vybírány na základě individuálních požadavků na provoz technického zařízení. Například konzervace kotlů může zahrnovat ošetření tepelně odolnými sloučeninami, které v budoucnu zajistí konstrukcím optimální odolnost vůči vysokým teplotám. Antikorozní prášky a kapalný inhibitor lze přiřadit k univerzálním ošetřovacím prostředkům. Posledním krokem je zabalit vybavení.
Provádění rezervace
Během skladování odpovědné služby pravidelně kontrolují zařízení a posuzují jeho stav. Pokud jsou na površích zařízení nalezeny stopy koroze nebo jiné vady, je provedena rekonzervace. Součástí této akce je i provedení primární povrchové úpravy za účelem odstranění stop poškození kovu či jiných materiálů. V některých případech probíhá i opakovaná konzervace – jedná se o stejný soubor preventivních opatření, ale v tomto případě má plánovanou realizaci. Pokud je například aplikována ochranná kompozice s určitou životností, pak po této lhůtě musí technická zkušebnaaktualizujte produkt v rámci stejné překonzervace.
Co se znovu otevírá?
Po uplynutí doby vyhrazené pro konzervaci je zařízení podrobeno opačnému procesu, který zahrnuje přípravu k provozu. To znamená, že konzervované díly musí být zbaveny dočasných ochranných látek a v případě potřeby ošetřeny jinými prostředky určenými pro použití na pracovních zařízeních. Za zmínku stojí potřeba preventivních opatření. Odkonzervace musí být kromě technické konzervace prováděna za podmínek, které splňují požadavky na použití odmašťovacích, antikorozních a jiných kompozic citlivých na teplotu a vlhkost. Při provádění takových postupů se také obvykle dodržují speciální ventilační normy, ale to závisí na specifikách konkrétního zařízení.
Závěr
Procedura konzervace má nepochybně mnoho výhod a její provádění je v mnoha případech povinné. Ne vždy se to však z finančního hlediska ospravedlňuje, což vede k zapojení účetnictví do přípravy odpovídajícího projektu. Nicméně konzervace je soubor opatření zaměřených na udržení provozuschopnosti zařízení za účelem získání výhod pro podnik. Pokud se ale bavíme o nevyužívaných nebo nerentabilních objektech, pak nemá smysl takové činnosti provádět. Z tohoto důvodu je fáze přípravy a vývoje projektu převodu zařízení do zakonzervovaného stavuje do jisté míry ještě zodpovědnější než praktická implementace postupu.
