Můžete pojmenovat minimální sadu pro autonomní topný systém: kotel, topná tělesa, armatury, expanzní nádoba, vzduchové ventily. Teplovodní kotel je v tomto případě jeho základem. Správná volba tohoto zařízení závisí na zamýšleném typu paliva, oblasti místnosti a hlavních úkolech, které jsou mu přiděleny.
Teplovodní kotel je komplexní zařízení, ve kterém vzniká potřebné teplo pro jeho následný přenos do chladicí kapaliny. Základní konstrukce všech těchto zařízení je podobná: litinové nebo kovové topeniště s vestavěným výměníkem tepla. Podle typu použitého paliva lze tato zařízení rozdělit do několika kategorií:
- teplovodní kotel na tuhá paliva - běží na uhlí, dřevo, koks, brikety;
- plyn – používá lahvový nebo hlavní zemní plyn;
– kapalné palivo – jezdí na naftu nebo topný olej;
– elektrický –používá konvenční elektřinu;
- univerzální nebo vícepalivové - umožňuje současně používat několik typů zdrojů pro práci.
Teplovodní kotel na tuhá paliva má jednu velmi důležitou výhodu – možnost vytvořit zcela autonomní topný systém. Palivo pro něj je k dispozici, je docela bezpečné jej skladovat, zařízení se snadno a rychle opravuje a životnost je 15-50 let, což je poměrně hodně. Moderní modely mají pokročilou automatizaci, která umožňuje udržovat požadovanou teplotu chladicí kapaliny na výstupu.
V provozu tohoto zařízení je také určitá nepříjemnost - nutnost pravidelného nakládání paliva, díky čemuž je zcela vyloučena možnost automatického režimu vytápění. Čas a úsilí bude vyžadovat údržbu, která spočívá v čištění spalovací komory od strusky a popela a také ve sledování pracovního procesu.
Obsluha plynových teplovodních kotlů je o něco jednodušší, protože pracují na bázi spalování paliva a také plynů vznikajících při tomto procesu. Takové zařízení pracuje s menší tvorbou popela a sazí díky tomu, že palivo téměř úplně shoří. Ve srovnání s běžným zařízením je také vyšší účinnost. Tyto parní a horkovodní kotle jsou však vysoce závislé na elektřině a jsou také o něco dražší než běžné kotle na tuhá paliva.
Zařízení poháněná zemním plynem,výnosnější z hlediska provozu, díky čemuž jsou velmi oblíbené. Takový kotel umožňuje hospodárně řešit problémy spojené s vytápěním a zásobováním teplou vodou. Běžně se zařízení tohoto typu dělí na podlahové, nástěnné a také na zařízení, která umožňují použití kapalných a pevných paliv podle potřeby.
Parní spotřebiče se od ohřívačů vody liší účelem a výkonem. Podle prvního parametru se dělí na průmyslové a energetické. Za zmínku stojí, že v domácích podmínkách je provoz parních kotlů ekonomicky nerentabilní.
